Duben 2014

Ty

25. dubna 2014 v 21:33 | Já
Byli jsme spolu venku.
Zpětně si přebírám ten den.
Tvé pohyby, grymasy, chování, mluvení, témata o kterých jsme mluvili.

Bojím se o tebe.
Bojím se, že spadáš na dno.
Bojím se, že se budeš nebo už se topíš.

Přemyšlím o tvých rozhodnutích a činech co ses rozhodl udělat.
Jak ses rozhodl se změnit.
Nechci aby jsi dopadl jako já.
Nechci aby ses topil v depresich a trvalo ti čtyři roky se z nich dostat.
Nechci aby jsi hledal zpusoby jak se ničit.
Nechci aby ses ničil.

Přála bych si aby jsi byl šťastný a usměvavý jako předtím.
Přála bych si aby jsi si řekl už dost.
Přála bych ti aby jsi si našel někoho kdo by ti na tváři neustále kouzlil usměv a vytáhl tě na světlo.
Takového aby ti už nikdy nedovolil si jakkoliv ublížit.

To bych si moc a moc přála to jediné vidět tě šťastného...

Charles Bukowski

13. dubna 2014 v 0:06
Asi před rokem jsem se dívala na jeden film ( Nádherné bytosti) musím říci podle mého názoru se moc povedl no, ale teď k věci. Zaujala mě v tom filmu jedna kniha. Z které jeden mladík citje pár řádků básně. Citováno bylo jedno dílo spíše báseň Charlese Bukowského. Neřeknu vám co to byla za báseň a ani vám jí tady nepřepíšu, protože jsem dosud neměla tu čst získat tuto knihu ve které ta báseň je ale velice mě tento autor zaujal a rozhodla jsem se si o něm něco zjisti hlavě najít tu knihu.Bohužel v knihovně jsem jí nenašla a kupovat se mi nechtěla tak jsem hledání nechla. No a asi zhruba po tom roku jsem si film pustila znova a připomělo mi to tohoto autora. Našla jsem si teda jiné básně a můžu říct je to bomba. No více méně jsou tyto básně o ženách které měl a popisování toho jak s nimi šukal. Jsou velice závné :D ..Zrovna teď jsem došla k básni, která je uplně jinači až jsem se divila, že by to mohlo být z jeho hlavy..:D a právě tuto bych tady chtěla citovat. P.S. nedivte se cituji PŘESNĚ jak je to napsáno se vším všudy..Doufám že se bude líbit. Možá tady hodím i nějakou tu veselejší.

Kritický okamžik

příliš mnoho
příliš málo

příliš tlustí
příliš huhení
nebo žádní.

smích či
pláč

ti, co se nenávidí
ti, co se milují

cizí lidé s obličeji
jako hlavičky
připínáčků

armády ženousí se
ulicemi krve
mávající lahvemi od vína
probodávájící a znásilňující
panny.

nebo starý člověk v laciném pokoji
s fotografií Marilyn Monroe.

tak obrovská osamělost je na tomto světě
že ji může spatřit v pomalém pohybu
hodinových ručiček.

lidé tak znavení
zmrzačení
láskou nebo nedostatkem lásky.

lidi prostě nejsou dobří jeden k druhému
jeden vedle druhého.

bohatí nejsou dobří k bohatým
chudí nejsou dobří k chudým.

máme strach.

v našich školách nás učí
že všichni můžeme být
prdelozní vítězové.

nic se nezmiňují
o bídě
a sebevraždách.

nebo o tom, jaká je to hrůza,
když člověk žije v úzkosti na jednom místě
o samotě

a nikdo s ním nemluví
nikdo se ho nedotýká,

jen zalévá květiny.

lidé nejsou dobří jeden k druhému.
lidé nejsou dobří jeden k druhému.
lidé nejsou dobří jeden k druhému.

myslím, že nikdy nebudou.
nežádádám to od nich.

ale někdy o tom
přemýšlím.

korálky se budou pohupovat
mraky se budou mračit
a vrah usekne hlavu dítěti
jako když si kousne zkornoutu se zmrzlinou.


příliš mnoho
příliš málo

příliš tlustí
příliš huhení
nebo žádní.

víc těch, co se nenávidí
než těch co se milují.

lidé nejsou dobří jeden k druhému.
snad kdyby byli
naše smrt by nebyla tak smutná.

prozatím pozoruji mladé dívky
stébla,
květiny naděje.

nějak to musí jít.

určitě existuje způsob, na který jsme dosud
nepřišli.

kdo do mne vložil tento mozek?

naříká
dožaduje se
tvrdí, že je naděje.

nedá si ji
vzít.

11. dubna

12. dubna 2014 v 18:50
Nemáš ani ponětí o tom jak se cítim.
Jak je hrozně těžký být bez tebe.
Být bez tebe v tenhle zasraně dlouhém měsíci.

Včera jsem ti přála k narozeninám.
Myslela jsem, že se asi zblázním.

Takhle to nemělo být.
Měli jsme být spolu.
Tento den jsme měli být spolu.

Psala jsem ti a skoro jsem se rozbrečela.
Psala jsem ti ať si tento den užiješ.
Protože patří jen tobě.
A věděla jsem, že si ho budeš užívat a já nevím jak protože s tebou nebudu.

Donutilo mě to zase vzpomínat.
Koukla jsem z okna učebny kde jsem zrovna seděla na hodině fyziky.
A vzpoměla si jak jsem se takhle z okna dívala minulý rok a psala ti sms protože jsi byl nemocný.
Bylo stejně hnusné počasí.
Pršelo.
Kapky deště stékali po okně naší třídy a venku byla zima.
Ty jsi však své narozeniny strávil krásně v teple postýlce.

Psal sis celé hodiny s ni.

A já říkala si, že je to špatně.
Nemohu tě milovat.
Vždyť skoro ani nevíš, že exustuji.

Nebylo to fér.
Já byla všude kde ty.
Byla jsem tvým stínem.
Věděla jsem o každém tvém kroku.
A teď..?
Už ani nevím co dělaš, jak žiješ, jakými cestami chodíš a kam vedou tvé kroky.

Řekl jsi, že to chces vše zpět a já jen přikývla, ale s tím, že teď už je to vše na tobě.
Chtěla jsem jen vidět jestli o to vážně stojíš.
Jesti se dokážeš vážně sám ozvat aniž bych se ti furt vtírala do života.

Zase čekám co uděláš.
Jeli napíšeš a nebo ne, jeli se někdy objevíš.
Zase jen čekám a moc mě to úžírá.
Nevím co mám dělat.

Proč mi tohle děláš..?Myslím si, že si zase lhal protože se neozýváš.

Tak už konečne mi konečně dej navždy zbohem ať si můžu vzít své věsi a jít.
A nemuč mě takhle.
Moc tě prosím.

Udělej alespiň něco ať vím na čem jsem.
Jestli zase jen marně čekám a nebo budeme mít kažý svůj život...

Krásná slunné sobotní odpoledne...Někdy uprostřed března

7. dubna 2014 v 2:39 | Já
Po hodně dlouhém přemýšléní nad tím jetli tento článek zveřejnit a nebo ho nechat v rozepsaných jako spoustu dálších jsem se rozhodla, že ho tedy zveřejním. I když si tím pořád nejsem jistá. Ták tady je . A doufám, že se bude líbit...

Je krásná slunná sobota někdy uprostřed března.
Píšu si s tebou.Krádce po tom co jsme byli celá parta v kině jsem se do tebe zamilovala.

Psal si mi že tě něco trápí. Ale co to uz si nepomatuji.
Snažila jsem se o to aby si na to nemyslel.
Posílala jsem ti různé písničky.
Jednou z nich byla od Mogwai--Take me somewhere nice

O rok později jedné krásné slunné soboty jsem se zahleděla do okna stejně jako minulý rok a zrovna mi začala hrát.
Vehnala mi do očí slzy.

Vzpomínala jsem na nás dva.
Na to jak jseme jeden ke druhému pomalu hledali cestu.

Chvilku nám to trvalo ale ne až tak dlouho.

Dostala jsem tě z tvé ulity a ty z té mé.
Jen z tebou jsem se nebála světa za zdmi mého pokoje, lásky která by mi mohla ublížit.

Naučil jsi mě milovat.
Naučil jsi mě mít rád.
Otevřel jsi mi oči a ukázal svět.

A já udělala to samé.
Učili jsme se novým věcem a čelili novýmm zkušenostem.
Vytáhla jsem tě ze světa za zdmi tvého pokoje a uzavřenosti.

Neustále jsem věděli jeden o druhém.


Bylo to jako by jsme byli siamska dvojčata.
Měli jsme jeden druhého a proto byl život jednoduchší.

A teď mi hraje znova a já znova vzpomínám na to krásné sobotní odpoledne kdy jsem si místo učení angličtiny psala s tebou.
Na to jak si naše srdce hledala k sobě cestičku.

A teď je krásné sobotní odpoledne někdy uproztřed března
a já sedím na posteli se zlomeným srdcem
a se slzama v očích hledím do okna,
přez žaluzije mi prochází sluneční paprsky
a poslouchám tu písničku kterou jsem ti před rokem posílala...

Nirvana

7. dubna 2014 v 2:29


Vím že píší na toto téma trošku opožděně, ale přeci. Něco málo o tom napsat musím.
V sobotu 5.dubna bylo 20. výročí smrti legendárního zpěváka a frontmena kapely Nirvána Kurta Cobaina.
Nechci lhát moc o tomhle nevím, ale moc ráda tuto kapelu poslouchám a obdivuju ji.
V sobotu když jsem se pozdě večer dívala na televizi a přepínala z jednoho programu na druhý.
Zrovna běžely zprávy a mluvili o této smutné události která otřásla celým světem.
Kapela byla uprostřed světového turne když je zasáhla tato udalost. Poslední koncert se konal 1. března 1994 v Mnichově. První pokus o sebevraždu se pokusil provést v Římě požitím nadměrného množství Rohypnolu.
Jedna věc mě velice zaujala. Tato úžasná a legendární kapela měla dokonce navštívit i mimo jiné Prahu. Koncert se měl konat 11. března .Na koncert byly lístky vyprodány za pohé 3 hodiny. V reportáži dokonce udělali rozhovor s jedním čechem (už si nevzpomenu jak se jmenoval) který se na konect Nirvány dostal a dokonce si ho i nahrál.
Což mu velice závidím, protože to musel být úžasný zážitek.Myslím že hodně mladých lidí jeho hudba pořád fascinuje a mě rozhodně také. Proto malá ukázka.

Ty už nejsi

5. dubna 2014 v 16:29 | Já
Usmívám se.
Ale už ne pro tebe.
Cítím se líp.
Ale už ne díky tobě.

Dnes jsem tě zahlídla, když jsem byla se svým klukem na procházce.
On něco mluvil a já svou pozornost věnovala zase jen přemýšlení o tom jesli jsi to vážně ty.
Viděla jsem tě jen zdálky.
Uvažovala jsem nad tím co tady asi děláš.
Pak ses ztratil v dálce a já se zase mohla věnovat svému klukovi.

Dnes mi řekl, že jsem taky věčně usměvavý člověk.
Zamyslela se a vzpoměla si.
Jaká jsem byla.
Odvětila jsem, že vždy jsem taková nebyla to až teď.
Prohrábla sem se mu vlasy a políbila ho.

Seděli jsme na letišti a koukali na hvězdy.
Měla jsem úplně čistou hlavu.
Nedokázala jsem myslet na nic.
Jako by nic nebylo jen přítomnost a ta byla úžasná.

Doma jsem se zamyslela nad tím jakto, že je mi v posledí době tak dobře.
Mé city má teď ve svých rukou on už ne ty.
Čas strávený s ním se asi nevyrovná tomu s tebou.
On mě ale dokáže rozesmívat pořad a pořád dokolečka.
I když neřekne nic směšného tak udělá prostě něco co mě dokáže rozesmát.

S tebou to bylo něco jinačího.
Také si mě dokázal rozesmát a zlepšit mi náladu jen blbým "Ahoj" a nebo objetím.
Ale více jsem kvuli tobě probrečela nocí než prosmála dny.
Ale už jsem tě ztratila a ty mě.

Některé věci bych jinak udělala nepopírám, ale teď jsem spokojená a asi aji šťastná.
Doufám, že také brzo nalezneš osobu s kterou budeš spokojený a šťastný.