11. dubna

12. dubna 2014 v 18:50
Nemáš ani ponětí o tom jak se cítim.
Jak je hrozně těžký být bez tebe.
Být bez tebe v tenhle zasraně dlouhém měsíci.

Včera jsem ti přála k narozeninám.
Myslela jsem, že se asi zblázním.

Takhle to nemělo být.
Měli jsme být spolu.
Tento den jsme měli být spolu.

Psala jsem ti a skoro jsem se rozbrečela.
Psala jsem ti ať si tento den užiješ.
Protože patří jen tobě.
A věděla jsem, že si ho budeš užívat a já nevím jak protože s tebou nebudu.

Donutilo mě to zase vzpomínat.
Koukla jsem z okna učebny kde jsem zrovna seděla na hodině fyziky.
A vzpoměla si jak jsem se takhle z okna dívala minulý rok a psala ti sms protože jsi byl nemocný.
Bylo stejně hnusné počasí.
Pršelo.
Kapky deště stékali po okně naší třídy a venku byla zima.
Ty jsi však své narozeniny strávil krásně v teple postýlce.

Psal sis celé hodiny s ni.

A já říkala si, že je to špatně.
Nemohu tě milovat.
Vždyť skoro ani nevíš, že exustuji.

Nebylo to fér.
Já byla všude kde ty.
Byla jsem tvým stínem.
Věděla jsem o každém tvém kroku.
A teď..?
Už ani nevím co dělaš, jak žiješ, jakými cestami chodíš a kam vedou tvé kroky.

Řekl jsi, že to chces vše zpět a já jen přikývla, ale s tím, že teď už je to vše na tobě.
Chtěla jsem jen vidět jestli o to vážně stojíš.
Jesti se dokážeš vážně sám ozvat aniž bych se ti furt vtírala do života.

Zase čekám co uděláš.
Jeli napíšeš a nebo ne, jeli se někdy objevíš.
Zase jen čekám a moc mě to úžírá.
Nevím co mám dělat.

Proč mi tohle děláš..?Myslím si, že si zase lhal protože se neozýváš.

Tak už konečne mi konečně dej navždy zbohem ať si můžu vzít své věsi a jít.
A nemuč mě takhle.
Moc tě prosím.

Udělej alespiň něco ať vím na čem jsem.
Jestli zase jen marně čekám a nebo budeme mít kažý svůj život...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama