Charles Bukowski

13. dubna 2014 v 0:06
Asi před rokem jsem se dívala na jeden film ( Nádherné bytosti) musím říci podle mého názoru se moc povedl no, ale teď k věci. Zaujala mě v tom filmu jedna kniha. Z které jeden mladík citje pár řádků básně. Citováno bylo jedno dílo spíše báseň Charlese Bukowského. Neřeknu vám co to byla za báseň a ani vám jí tady nepřepíšu, protože jsem dosud neměla tu čst získat tuto knihu ve které ta báseň je ale velice mě tento autor zaujal a rozhodla jsem se si o něm něco zjisti hlavě najít tu knihu.Bohužel v knihovně jsem jí nenašla a kupovat se mi nechtěla tak jsem hledání nechla. No a asi zhruba po tom roku jsem si film pustila znova a připomělo mi to tohoto autora. Našla jsem si teda jiné básně a můžu říct je to bomba. No více méně jsou tyto básně o ženách které měl a popisování toho jak s nimi šukal. Jsou velice závné :D ..Zrovna teď jsem došla k básni, která je uplně jinači až jsem se divila, že by to mohlo být z jeho hlavy..:D a právě tuto bych tady chtěla citovat. P.S. nedivte se cituji PŘESNĚ jak je to napsáno se vším všudy..Doufám že se bude líbit. Možá tady hodím i nějakou tu veselejší.

Kritický okamžik

příliš mnoho
příliš málo

příliš tlustí
příliš huhení
nebo žádní.

smích či
pláč

ti, co se nenávidí
ti, co se milují

cizí lidé s obličeji
jako hlavičky
připínáčků

armády ženousí se
ulicemi krve
mávající lahvemi od vína
probodávájící a znásilňující
panny.

nebo starý člověk v laciném pokoji
s fotografií Marilyn Monroe.

tak obrovská osamělost je na tomto světě
že ji může spatřit v pomalém pohybu
hodinových ručiček.

lidé tak znavení
zmrzačení
láskou nebo nedostatkem lásky.

lidi prostě nejsou dobří jeden k druhému
jeden vedle druhého.

bohatí nejsou dobří k bohatým
chudí nejsou dobří k chudým.

máme strach.

v našich školách nás učí
že všichni můžeme být
prdelozní vítězové.

nic se nezmiňují
o bídě
a sebevraždách.

nebo o tom, jaká je to hrůza,
když člověk žije v úzkosti na jednom místě
o samotě

a nikdo s ním nemluví
nikdo se ho nedotýká,

jen zalévá květiny.

lidé nejsou dobří jeden k druhému.
lidé nejsou dobří jeden k druhému.
lidé nejsou dobří jeden k druhému.

myslím, že nikdy nebudou.
nežádádám to od nich.

ale někdy o tom
přemýšlím.

korálky se budou pohupovat
mraky se budou mračit
a vrah usekne hlavu dítěti
jako když si kousne zkornoutu se zmrzlinou.


příliš mnoho
příliš málo

příliš tlustí
příliš huhení
nebo žádní.

víc těch, co se nenávidí
než těch co se milují.

lidé nejsou dobří jeden k druhému.
snad kdyby byli
naše smrt by nebyla tak smutná.

prozatím pozoruji mladé dívky
stébla,
květiny naděje.

nějak to musí jít.

určitě existuje způsob, na který jsme dosud
nepřišli.

kdo do mne vložil tento mozek?

naříká
dožaduje se
tvrdí, že je naděje.

nedá si ji
vzít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama