Sedím a nevnímám

13. března 2015 v 22:07
Sedím v lavici.
Zírám na hodiny.
Na čas, jak pomalu ubíhá v hodině matiky.
Uvědomuji si, že je teprve půl osmé.
Nevnímám nic kolem.
Sluchátko v mém uchu a hudba hrajíc mě alespoň trochu dostává z tehle reality.
Na povrh oka se mi tlačí slzy.
Snažím se je potlačit.

Nezvládnu to.
Já nemůžu.
Nezvládnu život bez tebe.
Počítala jsem s tím, že to jednou přijde.
Však nevěděla jsem, že tak brzo.
Že se do tebe tolik zamiluji.
Jsi mým světlem.
Jsi mým vším.

Miluji tě a to nejde vzít zpět.
Dokázal jsi to co nikdo jiný nedokázal.
Výtáhl jsi mě z mé hluboké propasti věčné samoty,chladu a depresí.

Miluji tě tolik, že už jen představa, že tě ztrácím mě zabíjí.

Cítím, jak mě to znova pohlcuje a já už nechci.
Nechci to vše znova.
Už to nezvladnu.

Potřebuji utéct.
Utéct z téhle reality.
Z tohoto místa.
Mám pocit, že už tady nezvládnu ani minutu.

Všichni se usmívají.
A mi to vhání slzy do očí.
Nemůžu.
Nechci.
Nezvládnu.
Jsem bezmocná..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kira Kira | Web | 19. března 2015 v 20:09 | Reagovat

Grr, na tom tvým pozadí se tak špatně čte, chtělo by to něco jednobarevnýho :D

Ale tvoje tvorba se mi líbí. Je skutečná?

2 japroc japroc | 16. května 2015 v 21:44 | Reagovat

Omlouvám se za zpožděnou odpověď. Ano o tom pozadí vím, ale nechce se mi pouštět do překopávání. Mám to, ale v plánu snad brzi se do toho pustím. Moc děkuji za pochvalu. Jsem ráda, že tady sem tam někdo brouzdne. A ano má tvorba je skutečná. :)

3 japroc japroc | 17. května 2015 v 0:43 | Reagovat

[1]: Tak tvé přání bylo vyslyšeno. Snad už to bude lepší. A ještě jednou děkuji za navštívení blogu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama